R

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu

Mezinárodní úmluva podepsaná v červnu 1992 v Rio de Janeiro, vytyčující základní povinnosti jednotlivých skupin států s ohledem na rostoucí riziko globální změny klimatu.

REACH

(registrace evaluace a autorizace chemických látek)

Nařízení č. 1907/2006 Evropského parlamentu o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Účelem tohoto nařízení je především zajistit účinné fungování společného trhu pro chemické látky, ochranu lidského zdraví a životního prostředí před nežádoucími účinky chemických látek.

Nařízení se vztahuje na látky, které jsou vyráběné nebo dovážené v množství od jedné tuny za rok. Výrobci, dovozci a následní uživatelé látek samotných nebo obsažených v přípravcích a v předmětech musí po zpracování předepsané zprávy o chemické bezpečnosti a vyhodnocení míry rizika požádat o jejich registraci u Evropské Chemické Agentury, která posoudí správnost a úplnost předložených dokladů, včetně rizik spojených s jejich používáním. Zanedbání registrace znamená, že látka nemůže být v členských zemích EU vyráběna a nemůže být do těchto zemí dovážena. K zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí bude věnována velká pozorností látkám mimořádně nebezpečným jako jsou například látky karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci atd., jejichž použití může být omezováno a vyžadována jejich náhrada bezpečnějšími alternativními látkami nebo technologiemi. Nařízení č. 1907/2006 nabylo účinnosti 1. 6. 2007. Registrace bude probíhat postupně v průběhu 11 let v závislosti na jejich vyráběném či dováženém množství a nebezpečných vlastnostech.

REC

zkratka z anglického názvu: Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe, tj. Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu

Recyklace (recycling)

nebo-li znovuzískání či opětné získání je jeden ze způsobů využití odpadu, kdy se z odpadu vhodným výrobním procesem získá některá z původních surovin, například kov ze slitiny kovů (lit.1), který se opět průmyslově zpracuje na další výrobky buď v recyklačním anebo v jiném závodě. Viz také termíny: recyklovatelný, recyklovaný materiál.

Literatura:
Zákon č.106/2005 Sb., úplné znění zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

Recyklovatelný (recyclable)

podle lit.1jde o termín charakterizující výrobek, obal nebo připojené součásti, které mohou být odkloněny z odpadního toku prostřednictvím použitelných procesů a programů, a které mohou být shromažďovány, zpracovávány a vráceny pro užívání ve formě suroviny nebo výrobku. Viz také termín recyklace.

Literatura:
ČSN ISO 14021 Environmentální značky a prohlášení – Vlastní environmentální tvrzení (typ II environmentálního značení)

Recyklovaný materiál (recycled material)

je materiál, který byl znovu zpracován ze zhodnoceného (znovuzískaného) materiálu ve výrobním procesu a zapracovaný do konečného výrobku nebo do součásti pro začlenění do výrobku.

Literatura:
ČSN ISO 14021 Environmentální značky a prohlášení – Vlastní environmentální tvrzení (typ II environmentálního značení)

Referenční dokumenty nejlepších dostupných technik

(BAT Reference Documents, zkratka BREF)

jsou výsledkem výměny informací o nejlepších dostupných technikách (zkratka BAT, viz), které shrnují a doporučují. BREF jsou postupně zveřejňovány pro všechny sledované činnosti, které spadají pod IPPC (viz). Existují referenční dokumenty nejlepších dostupných technik (čili BREFy) pro textilní průmysl, BREFy pro sklářský průmysl atp. Některé činnosti nejsou charakteristické jen pro jedno průmyslové odvětví (např. chladící systémy) a pak se jedná o tzv. mezisektorové nejlepší dostupné techniky a jejich referenční dokumenty tvoří samostatnou skupinu tzv. horizontální (průřezové) BREFy.

Literatura:
Instrukce pro aplikaci aneb nebojte se Zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci, Agentura integrované prevence, ČEÚ Praha 2003

Registr povolených geneticky modifikovaných organismů

Seznam schválených geneticky modifikovaných organizmů provozuje Ministerstvo životního prostředí na základě ustanovení zákona č. 78/2004 Sb., o nakládáni s geneticky modifikovanými organizmy a produkty. Obsahuje GMO schválené pro uzavřené nakládání, pro uvádění do životního prostředí a pro uvádění do oběhu.

On line přístup: www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/gmo

Registr uživatelů geneticky modifikovaných organismů

Seznam uživatelů GMO s oprávněním na základě oznámení i na základě povolení dle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a produkty zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí.

On line přístup: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/gmo

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO)

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) je v návaznosti na druhy zdrojů a jejich tepelné výkony členěn na:

REZZO 1

zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“.

REZZO 2

zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“.

REZZO 3

zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“.

REZZO 4

zahrnuje mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, které znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“.

Rozšířené národní účty

zahrnují účty jak ve fyzických, tak peněžních jednotkách. Mezi jednotlivé typy patří:

• účty aktiv (přírodní zdroje)
• účty emisí
• účty materiálových toků
• satelitní účty výdajů na ochranu ŽP
• účty eko-průmyslu
• účty řízení zdrojů

Literatura:
Ing. Iva Ritschelová, CSc a kol., Ekonomické nástroje pro trvale udržitelný rozvoj České republiky, Environmentální a ekonomické účetnictví

Riziko (risk)

vyjadřuje pravděpodobnost, se kterou dojde za definovaných podmínek expozice k projevu nepříznivého účinku. V číselném vyjádření se tato pravděpodobnost může pohybovat od 0 (k poškození vůbec nedojde) do 1 (k poškození dojde ve všech případech).

Rozpojení vazby (decoupling)

pojem vyjadřující v oblasti udržitelného rozvoje a průmyslové ekologie oddělení tempa ekonomického růstu (zvyšující se počet výrobků, produkce) od tempa zvyšování zátěže životního prostředí (produkce emisí, odpadů, nárůstu spotřeby energie apod.).

Rozšířená odpovědnost výrobce

(extended producer responsibility)

je pojem, který bývá mylně označován jako nástroj environmentální politiky. V podstatě však nejde o nástroj, nýbrž o doporučený přístup k řešení problémů, jenž lze v praxi realizovat různými nástroji.

Pojem zavedl do praxe Švéd Thomas Lindhqvist. Navazoval tak na "integrovaný management řetězce", zavedený v Nizozemí v roce 1989. Lindhqvist definuje rozšířenou odpovědnost výrobce jako:

"pojem, podle něhož výrobci a dovozci nesou určitý stupeň odpovědnosti za environmentální dopad svých výrobků v průběhu jejich celého životního cyklu, tj. včetně dopadu horní části cyklu, jež závisí na výběru materiálů pro výrobek a dopadu tomu odpovídajících výrobních procesů a dopadu dolní části cyklu, jenž je dán použitím výrobku a jeho zneškodněním. Výrobci by měli přijmout svou odpovědnost a konstruovat své výrobky tak, aby minimalizovali environmentální dopad jejich životních cyklů a akceptovat právní, fyzikální a ekonomickou odpovědnost za environmentální dopad, který nemohl být eliminován konstrukcí".

Pojem "rozšířená odpovědnost výrobce" získal značnou publicitu uvedením na Summitu země v roce 1992 a OECD uvedla jeho oficiální definici:

"rozšířená odpovědnost výrobce je politický princip, jehož úkolem je podporovat snižování negativního dopadu výrobkových systémů na životní prostředí v celém jejich životním cyklu tím, že odpovědnost výrobce produktu bude rozšířena do různých částí životního cyklu, specielně pak na odběr, recyklaci a závěrečné zneškodnění produktu".

Literatura:
Lindhqvist,T.: Extended Producer Responsibility in Cleaner Production, IIIEE Dissertations 2000:2, Lund University, Sweden

Waiting for Delivery, International Coalition for Sustainable Production and Consumption, (publikováno v r.1992 na Summitu Země)

Rada vlády pro udržitelný rozvoj - RVUR

Scénář "business-as-usual"

Scénář dalšího vývoje ve spotřebě energie a emisích skleníkových plynů, který nepředpokládá žádné zásadní změny v porovnáním se současným stavem.