B

BAT (BAT)

zkratka z anglického názvu: Best Available Technique, což se překládá jako: nejlepší dostupná technika (viz)

Benchmarking (Porovnávání s nejlepším)

Benchmarking lze obecně definovat jako kontinuální systematický proces na porovnávání výkonnosti organizace, funkcí nebo procesů s jejich nejlepšími v praxi existujícími analogy s cílem nejen dosáhnout stejných výsledků (výkonnosti), ale překonat je (lit.DG III,1996).

Podle toho na jaký cíl se benchmarking soustředí (např. dosáhnout nejlevnější produkce nebo zlepšit celkovou strategii podnikání atp.), existují různé typy benchmarkingu (konkurenční, procesový, strategický, globální).

Environmentální benchmarking se soustředí na identifikaci oblastí, ve kterých by bylo možno snížit negativní dopady na životní prostředí.

Benchmarking environmentální výkonnosti (benchmarking environmental performance)

je nástroj environmentální politiky, který vznikl adaptací univerzálně použitelného nástroje - benchmarkingu, což lze do češtiny přeložit jako "porovnání s nejlepším". V environmentální politice se metodika benchmarkingu používá ke zjištění oblastí nižší environmentální výkonnosti některých podniků ve srovnání s jinými podniky.

Banking

Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Převod nezrušených povolenek z jednoho obchodovacího období do dalšího.

Bezodpadové technologie

viz Maloodpadové technologie

Biocenóza

Společenství organismů obývajících určitý prostor. Organismy jsou vzájemně propojeny vazbami (producent, konzument, destruent). Funkční biocenóza je schopna autoregulace.

Biocid

Látka ničící živé organismy. Může být přírodního původu, nebo je vyroben člověkem.

Biodegradovatelný (biodegradable)

označuje rozložitelnost látky přírodními mechanismy. Biodegradovatelnost je nezbytná pro koloběh látek v přírodních ekosystémech, neboť v důsledku biodegradovatelnosti uhynulých těl živých organismů dochází k jejich rozkladu nejrůznějšími přírodními procesy za pomoci mikroorganismů (plísní, kvasinek, bakterií) zpět na abiotické (neživé) složky, z nichž se opět jinými přírodními procesy vytvářejí nové živé organismy. Biodegradovatelnost má velký význam u odpadních látek.

Biodiverzita (biodiversity)

je biologická rozmanitost přírody daná množství existujících různých živých organismů. Z ekologického hlediska platí, že čím větší je biodiverzita ekosystému, tím lépe daný ekosystém odolává změnám. Bohužel biodiverzita přírody se stále poměrně rychle snižuje.

Biogeochemické cykly

Většina látek (sloučenin, prvků) prostupuje jednotlivými složkami prostředí (biosférou, atmosférou, geosférou, hydrosférou) v delších či kratších cyklech. Na těchto pochodech se podílejí biologické, chemické a geologické procesy.

BIG-Net (BIG-NET)

je zkratka z anglického názvu: „Buy it green“-Network of Municipal Purchasers in Europe, tj. Nakupuj zelené – Síť městských nákupčích v Evropě. Jedná se o fórum, kde si mají městské úřady a veřejné orgány vyměňovat zkušenosti o nákupu výrobků a služeb. Zároveň tam jsou uváděny výrobky, jejichž nákup se nejvíce vyplatí.

Bílá kniha EU (White Paper)

před větší akcí Evropské unie je zapotřebí soustředit a také vytříbit názory zúčastněných subjektů. Slouží k tomu různé studie a pracovní semináře, jejichž výsledkem je tzv. Zelená kniha (Green paper) v němž jsou základní přístupy shrnuty a předloženy pak souhrnně veřejnosti a k dalšímu jednání. Po Zelených knihách následují Bílé knihy, které již obsahují konkrétní návrhy pro přijetí opatření ve specifických oblastech politiky.

Biologická diverzita (biodiversity)

(též biodiverzita) představuje rozrůzněnost forem života. Existuje spousta definicí biodiverzity, neboť se jedná o složitý několikaúrovňový jev. Světový fond ochrany přírody definoval v roce 1989 biodiverzitu jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů, včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, jež vytvářejí životní prostředí.“ (překlad podle Kindlmanna a Jersákové). Rozlišujeme tři úrovně biodiverzity: genetickou (genová variabilita v rámci populace nebo celého druhu) , druhovou (rozmanitost na úrovni druhů) a ekosystémovou (rozmanitost na úrovni společenstev a ekosystémů).

Biomasa (biomass)

Biomasa je definována jako hmota organického původu. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu.

Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a "mokrou" (např. tzv. kejda - tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou). Základní technologie zpracování se dělí na suché procesy (termochemická přeměna) jako je spalování, zplyňování a pyrolýza a procesy mokré (biochemická přeměna), které zahrnují anaerobní vyhnívání (metanové kvašení), lihové kvašení a výrobu biovodíku. Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba bionafty a přírodních maziv).

Biomasa se zpracovává na:

1. Pevná paliva na bázi dřevní fytomasy, dřevní štěpka, piliny, polínkové dřevo, brikety, pelety a granule, dřevěné uhlí, produkty částečné pyrolýzy (torrefied wood),
2. Pevná paliva na bázi energetických bylin a stébelnin, řezanka, balíky nízkotlaké a vysokotlaké, standardní a obří brikety, pelety a granule
3. Kapalná paliva, extrahované rostlinné oleje, bionafta, bioetanol, produkty rychlé pyrolýzy
4. plynná paliva, bioplyn, skládkový plyn, kalový plyn, biovodík, dřevoplyn.

Biopalivo (biofuel)

Kapalné nebo plynné pohonné hmoty uvedené ve vyhlášce č. 227/2001 Sb. Kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a které jsou vyrobeny z biomasy a určené pro pohon vozidel na pozemních komunikacích.

§ 2 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb o ochraně ovzduší

Biopaliva ve smyslu uvedené definice jsou: bioetanol (biolíh), bionafta (tekuté palivo vyráběné z řepkového (ČR, EU) či slunečnicového (It) oleje nebo sojových bobů (USA).

Biopotravina (organic food)

je potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a splňující podmínky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na níž bylo vydáno osvědčení o biopotravině.

Literatura:
Zákon č.242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Bioprodukt (product of organic farming)

je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství (viz) a určená na základě osvědčení podle § 22 zákona č.424/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, k výrobě biopotravin.

Literatura:
Zákon č.242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Blackfields

jsou lokality vyznačující se extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, podzemních a povrchových vod i dalších složek životního prostředí, které jsou zásadní překážkou pro jejich nové využití. Zdrojem znečišťujících látek, mnohdy toxických, byla těžba a zpracování nerostných surovin, průmyslová výroba, skladování a skládkování nebezpečných odpadů, doprava a aktivity související s vojenským využitím ploch. Náklady na sanace těchto starých ekologických zátěží jsou velmi vysoké, avšak další odkládání jejich realizace a řešení všech souvisejících problémů celkové výdaje pouze znásobí. 

BREF

zkratka z anglického výrazu BAT Reference Documents, tj. referenční dokumenty nejlepších dostupných technik (viz)

Brownfields

jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve volné krajině.

Představují zásadní problém a překážku pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických zátěží. Ty jsou reprezentovány cizorodými, velmi často toxickými látkami, jimiž je kontaminovaná půda, podzemní a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách bývají z minulých období shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných, zbytky strojního a technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými sloučeninami nebezpečnými pro životní prostředí i pro zdraví lidí (PCB, dioxiny, aj.). Investoři odmítají do těchto území vstupovat v důsledku obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěží a s předinvestiční přípravou pozemků.